Dohoda o provedení práce (DPP) v roce 2026

Zákoník práce rozlišuje a upravuje dvě formy, podle nichž může být osoba zaměstnána. Jedná se o pracovní poměr (zaměstnání na základě pracovní smlouvy) a o tzv. dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Do těchto dohod zařazujeme dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ).

Práce na dohodu o provedení práce představuje pro zaměstnance i zaměstnavatele možnost flexibilnějšího výkonu práce a slouží k omezenému přivýdělku. Využívá se zejména v případě různých brigád a práce pro studenty.

Jaké jsou znaky a podmínky práce na dohodu o provedení práce?

Dohoda o provedení práce musí být sjednaná u ukončena písemně. Na základě dohody o provedení práce může zaměstnanec odpracovat maximálně 300 hodin u jednoho zaměstnavatele. I na dohodu o provedení práce se vztahují ustanovení o minimální mzdě. Výpovědní lhůta je patnáctidenní.

Jaký je rozdíl mezi dohodou o provedení práce (DPP) a dohodou o pracovní činnosti (DPČ)?

Rozdíl spočívá zejména v limitu odpracovaných hodin a v limitu pro odvody sociálního a zdravotního pojištění.

Maximální úvazek na dohodu o pracovní činnosti je stanoven na 20 hodin týdně (polovina normální pracovní doby). Pro dohodu o provedení práce je limit stanoven na 300 hodin ročně, tj. krátkodobě na ni můžete odpracovat víc hodin najednou než na DPČ, ale ne dlouhodobě. Pro oba typy dohody platí, že tento limit hodin platí pro jednoho zaměstnavatele. Můžete pracovat pro více zaměstnavatelů na více dohod, limit se počítá pro každého zaměstnavatele zvlášť. Při více dohodách s jedním zaměstnavatelem se hodiny do limitu sčítají.

Do určité výše měsíční odměny nemusí zaměstnanec ani zaměstnavatel odvádět sociální a zdravotní pojištění. Pro dohodu o provedení práce to bude v roce 2026 12 000 Kč, pro dohodu o pracovní činnosti pak maximálně 4 500 Kč měsíčně.

Pro krátkodobou činnost, která může být rovnocenná s plným úvazkem, se více vyplatí dohoda o provedení práce. Pro dlouhodobější spolupráci, která je na částečný úvazek, je vhodnější dohoda o pracovní činnosti.

Změny v oblasti zaměstnávání na dohodu o provedení práce

V poslední době prošla právní úprava dohod o provedení práce množstvím změn. Změny se týkají zejména nároku na dovolenou, změny výše odvodů, přiznání práva na překážky v práci či zvýšení informovanosti zaměstnanců pracujících na dohodu. Níže jsou uvedeny některé z nejvýznamnějších změn.

Od 1. 1. 2024 zavedl zákoník práce právo zaměstnanců pracujících na dohodu na dovolenou, a to v podstatě za stejných podmínek jako je tomu u zaměstnanců v pracovním poměru. Vznik práva na dovolenou za daný kalendářní rok je podmíněn tím, že pracovněprávní vztah založený dohodou v tomto roce nepřetržitě trval po dobu alespoň 28 kalendářních dní a zaměstnanec za jeho trvání v tomto roce odpracoval pro účely dovolené alespoň 4násobek fiktivní 20hodinové týdenní pracovní doby, tj. 80 hodin (vč. případných náhradních dob).

Zaměstnanci pracující na základě dohody o provedení práce mají od 1. října 2023 přiznané právo na překážky v práci (např. ošetření u lékaře, účast na svatbě, pohřbu, doprovod dítěte k lékaři apod.), což v praxi znamená, že zaměstnavatel musí v těchto případech nepřítomnost v práci omluvit.

Od 1. října 2023 se na zaměstnance pracující na dohodu vztahuje právní úprava pracovní doby, doby odpočinku a přestávek v práci, kdy délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.

S účinností od 1. 7. 2024 musejí zaměstnavatelé evidovat všechny zaměstnance, kteří pro ně pracují na základě dohody o provedení práce (DPP).

Rozvrh směn musí být zaměstnancům na dohodu vypracován písemně a zaměstnanci s ním musí být seznámeni alespoň 3 dny předem. Kratší doba seznámení než 3 dny předem je možná po dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zaměstnavatel není povinen rozvrhnout jen jedním rozvrhem všechny směny na celé období, na které byla dohoda uzavřena. Může tedy pracovní dobu rozvrhovat na jednotlivé směny nebo může původní rozvrh směn měnit. Vždy ovšem musí s písemným rozvrhem nebo s jeho změnou zaměstnance seznámit alespoň 3 dny předem, pokud se nedohodnou na jiné době seznámení.

Zaměstnanec pracující na dohodu má právo na stejné druhy kompenzace za práci konanou ve svátek, v noci, ve ztíženém pracovním prostředí a v sobotu a neděli jako zaměstnanec odměňovaný mzdou. Nejedná se vždy pouze o poskytování příplatku, ale zejména i o poskytování náhradního volna za obdobných podmínek. Vzhledem k tomu, že je nadále vyloučeno, aby zaměstnanec pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr konal práci přesčas, nemůže mu vzniknout nárok na příplatek za práci přesčas.

Jaké jsou plánované změny od roku 2026?

Od 1. 1. 2026 dochází ke změně limitu pro odvod pojistného, a to tak že dosavadní limit ve výši 11 500 Kč je nahrazen limitem 12 000 Kč.

Pro zaměstnance pracující na základě DPP to znamená, že pokud jim zaměstnavatel za kalendářní měsíc zúčtuje započitatelný příjem ve výši 11 999 Kč včetně, nebude z tohoto příjmu odváděno pojistné.

Kam se hlásí dohoda o provedení práce?

Povinností zaměstnavatele je hlásit uzavření dohody o provedení práce do Centrální evidence dohod. Zaměstnavatel musí všechny DPP hlásit České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Cílem Centrální evidence dohod sledování limitů pro povinné odvody a zamezení práce načerno.